Ještě k volbám prezidenta

     Dnes začíná druhé kolo prezidentských voleb. Na Britských listech jsem četl trefný článek o tom, jak kandidáti polarizují společnost. Miloše Zemana prý volí "rukodělně pracující člověk", Karla Schwarzenberga pak "bílé límečky".

     V zásadě s tímto dělením souhlasím, musím však upozornit na jednu specialitu. Pochybuji, že nějaká podstatná část "plebs" bude volit KS, který je důležitou částí současné vlády a navíc salónním intelektuálem, tedy tvorem, kterého dělnictvo jen stěží může pochopit či dokonce obdivovat. Na druhou stranu jsem si jist, že velká část intelektuálů, úředníků, učitelů atd. atd. bude volit MZ. Navíc se přidá určitě i část voličstva pana Franze (s jedním z jeho voličů jsem mluvil a pochopil jsem, že o politiku se zajímá asi tolik, jako já o háčkování, a Franze volil prostě proto, že má super kérky) a Fischera (nikoliv již pana Želé, ale pana Slize [Sliza, Slizu?]).

     Volit budu KS, i když se skřípěním zubů, ale obávám se, že to nebude nic platné, a zvítězí "superinteligentní hovado" Zeman (ani nevím, kde jsem toto pojmenování četl nebo slyšel), a to i přes opravdu masivní tlak ze strany většiny novinářů, umělců a inteligence. Jedinou útěchou pro mě je fakt, že prezident sám toho zase tak moc nezmůže.

     Závěrem podotýkám, že nevím, jak je společnost rozdělená, jaké procento tvoří dělnictvo, takže to může pochopitelně dopadnout všelijak. A ještě jedna věc mě napadá - škoda, že KS včera v televizi nezůstal nad věcí a začal se navážet do MZ. Kdyby zůstal u svých jednovětých odpovědí, udělal by lépe, tipuji, že včera ztratil dost nerozhodnutých.

Tak koho?

     Před časem jsem se vyjádřil v tom smyslu, že budu volit Táňu Fischerovou za prezidentku. Hned na úvod opakuji, že je pro mě nejlepším kandidátem, což svého času skvěle vyjádřil Jan Hnízdil.

     Volby jsou za dveřmi a já najednou váhám. Paní Fischerová má podle průzkumů, které sice nesnáším, ale přesto se podle nich občas řídím, jen mizivou šanci dostat se do druhého kola prezidentské volby. A mě se příčí scénář, který je nám právě těmi průzkumy vnucován, totiž že finálovou bitvu svedou mezi sebou Miloš Zeman s Janem Fischerem. A proto zvažuji, že budu volit nikoli pro někoho, ale proti těmto dvěma.

     Pokud se tak stane, což tedy zatím není jisté, koho ze zbývajících kandidátů vybrat? Nabízí se dva muži, kteří, opět dle výše zmíněných průzkumů, mají šanci jednoho z favorizované dvojice předstihnout a postoupit na jeho úkor do druhého kola. Karel Schwarzenberg a Jiří Dienstbier.

     Karla Schwarzenberga jsem měl rád. Představoval pro mě člověka, který má rozhled a moudrost, a zároveň je zřejmé, že politiku skutečně chápe jako službu, nikoliv jako obchod. Jenže udělal jednu zásadní chybu - vstoupil do politiky. A ukázalo se, že není pravda, že "neuhne z cesty". Viz kauza Čunek, nebo shrnutí ze včerejška ze strany Respektu, cituji: "Nesnažil se korigovat brutálně asociální nápady svého ministra sociálních věcí Jaromíra Drábka ani aféry svého zástupce Miroslava Kalouska, který zejména svým tlakem na policii v případě vyšetřování nákupu letadel CASA hluboce znemožnil celou TOP 09 i sám sebe. Schwarzenberg své lidi nedokázal přivolat k pořádku, stejně jako nedokázal ve vládě prosadit své zahraničněpolitické vize. Vše dělal jen tak trochu a nic zcela dostatečně." V prvním případě podle mého názoru nesplnil své slovo (ale možná do toho jen dostatečně nevidím), ve druhém je vidět, že ta cesta vede někudy bokem (což by, pravda, po sebestředném Klausovi byla příjemná změna). Především ale nedbá na plebs tak, jak jsem si představoval, že bude. Páky na to měl a má, ale téměř jich nevyužívá.

     A Jiří Dienstbier? Rozhodně zajímavá figura. Nic extra o něm nevím, do značné míry pro něj hrají mé sympatie k jeho otci. V politice se angažoval hned od začátku, tzn. jako student od roku 1989. Poslední výrazné dění se odehrálo v době, kdy ODS nějakou dobu vládla na komunální úrovni v Praze spolu s ČSSD, s čímž nesouhlasil, a celá situace vyústila rozpadem této koalice a odchodem Petra Hulinského z čela pražské organizace ČSSD. V senátorských volbách jej podpořila má oblíbená, avšak zcela neschopná Strana zelených, kromě ní také KDU-ČSL, ovšem také KSČM. Tady narážíme na drobný problém. Je mu vyčítáno, že si řekl o podporu této nereformované politické strany, která už dlouhých 23 let působí jako zcela nekonstruktivní a často blokující prvek v československé i české politice. Nevím, jestli to byla chyba, uvědomíme-li si fakt, že ČSSD je zdejšími "pravicovými" stranami a řekl bych, že i velkými médii včetně těch veřejnoprávních, prezentována jako taková malá strana komunistická. Dostat u nás nálepku levičák je (hlavně u mladých) skoro smrtelná urážka. Každopádně to dopadlo tak, že komunisté stejně nikoho oficiálně nepodpořili.

     Dienstbier je sice kandidátem sociální demokracie, ale rozhodně nedrží stranickou linii za cenu toho, že by se ušpinil. Což je pro mě přitažlivé, ale určitě to nijak zvlášť nesvědčí jeho pozici ve straně. Klade na žebříčku hodnot vysoko lidská práva a solidaritu, jako jednomu z mála mu věřím jeho slogany o boji s korupcí, je příznivcem občanské společnosti, dokonce ani Temelín by nedostavoval, pro mě samá plus. Oproti Zemanovi by byl luxusním exportním zbožím, předpokládám, že jako prezident by vykonával státní návštěvy např. v Německu, Francii či USA (a ne jen v Maďarsku či v Chile, a navíc s ostudou).

     Mikuláš Ferjenčík nabízí svůj názor, proč JD nevolit. Ale já čím dál tím víc zvažuji, že na rozdíl od něj takticky volit budu. Už jsem zmínil, že velké podpoře uvnitř své strany se Dienstbier netěší, ale to je přece pro prezidenta docela dobře, ne?

     Takže shrnutí: konečné rozhodnutí padne v mém případě až za plentou, ale teď to mám tak 65:35 pro Dienstbiera proti Fischerové. Dočetl-li jsi, milý čtenáři, budu Ti vděčný za názor.