Čipování pejsků

Od 1. 1. 2020 musíte nechat svého psa očipovat.
Neexistuje žádná centrální databáze/evidence, jen řada různých vzájemně nepropojených databází.
Očipovaný pes nemusí být dle zákona registrován v žádné z nich.
Pes bez čipu = 20 tisíc Kč pokuta.

To není stát, to je parodie na stát.

— Vit Blaha (@vit__blaha) January 3, 2020

Stávka učitelů ve středu 6. listopadu 2019

     Chystá se stávka učitelů. Vyzvaly k ní školské odbory. Zdůvodnění je šíleně komplikované a dlouhé, ale v jádru jde vlastně o to, že se s vládou domluvily, že se učitelům přidá 10 % na platy, ale nakonec to tak není, protože ministr Plaga přidá jen procent 8 a k tomu něco na prémie apod. Ani tak to ale většině učitelů (pokud by tedy ty prémie byly rozděleny rovnoměrně) nedá celých 10 %. Takže nakonec celkem pochopitelný důvod. Ale.

     Právě skončil týden, ve kterém byl v pondělí státní svátek (28. října), v úterý a ve středu podzimní prázdniny, a na spoustě škol bylo na čtvrtek a pátek vyhlášeno ředitelské volno. A odbory teď vyzvou ke stávce na nadcházející středu. Je to za prvé dost narychlo a za druhé je to poněkud nešťastné vzhledem právě k tomu končícímu volnu na mnoha školách.

     Další problém vidím v komunikaci odborů a ve zdůvodňování stávky. V uplynulých týdnech chodily do škol dopisy odborů i ministra. Bylo jich několik, tuším, že od každého subjektu tři. Odbory posílaly dopisy i poslancům, ministr Plaga vše vysvětloval ze svého pohledu. Kdo se v to neorientoval, nezorientoval se ani po těchto dopisech. Znám lidi, kteří mají dobrou paměť a vědí, co přesně slibovala vláda který rok, ale já mezi ně nepatřím. Považuji celou tu komunikaci, která ze strany odborů, ale i ministerstva, probíhá, za dost komplikovanou a nejasnou. Od odboráře bych prostě čekal něco takového, co předvádí ti ostří hoši ve filmech a seriálech. Prostě jednoduché, jasné požadavky, a přímé a až agresivní jednání.

     Myslím, že není úplně od věci připomenout si, jak se měnily sliby MŠMT a vlády. Poslední varianta je taková, že všem pedagogickým pracovníkům vzroste pro rok 2020 plat o 8 %. Předtím to bylo o 2700 Kč. Ještě předtím sliboval ministr 5 % do tarifů a zbytek do nenárokové složky platu. Plaga také tvrdí, že se snažil dohodnout na tom, že se platy v letech 2020 a 2021 zvýší tak, že tarify vzrostou průměrně o 15,2 - 17,9 %. Tak se mrkneme třeba na začínajícího učitele, který je v platové třídě 12. Navýšení 2700 Kč znamená 9,43 % z tarifu. Pro učitele s patnáctiletou praxí je to 8,5 % a pro učitele s praxí nad 32 let je to 7,23 %. Pokud dodržíme minimální hranici 15,2 %, museli by tito tři učitelé dostat přidáno v roce 2021 6665 Kč, 7659 Kč a 9511 Kč. Nevěřím, že tento slib pan ministr splní, a řeknu vám taky proč. Původní slib totiž zněl takto: učitelům přidáme v roce 2020 15 % jejich platu. Ale jak jsme si ukázali, je to ve skutečnosti nakonec pouze 7,23 až 9,43 %. Ale ministerstvo tvrdí, že je to procent 10 (na tom se dohodlo s odbory). Ne. Není. A hlavně to není procent 15.

     A dále. Nyní vláda slibuje, že platy učitelů vzrostou na 130 % průmerné mzdy v roce 2025. Jenže přesně tohle procento slíbila už Sobotkova vláda v roce 2017, a sice do roku 2021. A dokonce to slibovala i ministryně Petra Buzková v roce 2003, její hranice byla dva až tři roky, takže už v roce 2006 to tak mělo být.

     A další příklad. Sněmovna přijala usnesení, že bude učitelům přidáno od 1. září 2018. Vláda (Babišova) nakonec toto přidání pozdržela až na 1. ledna 2019.

     No a pokud by tedy platilo těch 130 %, tak vloni byla průměrná mzda 31885 Kč, takže to máme 41450 Kč jako průměrný plat učitele. Vloni. A protože ekonomice se daří, průměrná mzda stoupá docela rychle. Takže v roce 2025 (současný slib vlády) by to mohlo být plus mínus 45000 Kč. To je samozřejmě věštění z křišťálové koule, ale znamená to každoroční nárůst průměrné mzdy o 5 %. Vloni přitom vzrostla o více než 8 %. Takže by to mohlo být třeba i 55000 Kč. Ha! To by znamenalo, že v roce 2025 by průměrná mzda učitele byla 58500 až 71500 Kč! To je za šest let nárůst o zhruba 27000 až 40000! Ročně tedy 4500 až 6700 Kč. Jistě, nereálné to není. Ale připomeňme si. Pro rok 2020 je to 2700 Kč!

     Takže závěrem. Je hezké, že vláda se o učitele stará a chce jim přidat. Je ale smutné, že to nedělá v takové výši, v jaké to slíbila. Kde jsou tedy záruky, že v příštích letech se to ještě nezhorší? A mimochodem, volby byly v roce 2017 a další budou v roce 2021. Oni ale slibují nárůst do roku 2025. Jak to mohou slíbit, copak vědí, že budou ve vládě i v příštím období?

     Je hezké, že se odbory snaží vynutit si plnění původních slibů. Ale trochu mě štve, jak to dělají. Velmi trefné shrnutí toho, jak to mohou učitelé vnímat, najdete na blogu Tajného učitele: https://tajnyucitel.wordpress.com/2019/11/02/7-1-otazek-ke-stavce-ucitelu/.

     A mimochodem. Máme stávkovat proto, aby se jen přesunuly peníze určené na nenárokové složky platu do tarifu? Vážně? Neměli bychom spíš stávkovat proto, aby se nám zvýšily platy?

Některé použité zdroje:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/01/aktualni-tarifni-platy-ucitelu-dalsich.html
https://echo24.cz/a/Shzjz/babisovy-sliby-ucitelum-platy-se-zvysi-na-130--prumeru-ale-az-za-sest-let
http://www.pedagogicke.info/2019/10/dopis-skolskych-odboru-reditelum-skol.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/10/dopis-ministra-skolstvi-ucitelum.html

Stesky po černobílý minulosti

Zaujalo mě tohle video z Facebooku: https://youtu.be/daB7np-RtOM

Najednou jsem si říkal, že ten kudrnatej to má vlastně strašně jednoduchý. On na každou otázku toho zmatenýho normálně věcně odpoví a ví, že to tak je. Vůbec se nepozastavuje nad tím, že je to třeba i v rozporu, jako například u toho srovnání reprezentací na olympiádě (GBR), ve fotbalu (ENG, SCO, WAL, NIRL) a rugby (IRELAND). Má pro to dokonce i zdůvodnění.

A pak jsem si uvědomil, že to je přesně to, co (nejen) u nás dřív lidi měli: jasnej světonázor, rozdělení na my a oni, odpověď na každou otázku. Žádný pochyby. Tak jistě, člověk inteligentní a přemýšlivý měl pochybnosti vždycky, ale bylo to prostě jiný, to vy o něco starší víte.

No a pak do toho stačí hodit vidle pár hodin před volbama a vyhrajou to bizarnosti jako u nás Zeman, nebo SPD, v UK Brexit a v USA Trump. Ne ne, není to jednoduchý, když chcete něco budovat. Ale bořit, to bylo snadný vždycky. Však jak si hrajete s miminem? Postavíte mu věž a ono ji zbourá. Sakra ale proč když to dělá Putin, tak mu ještě půlka světa tleská, to jsou lidi fakt tak tupý?

Pomlčka v Memsource v Ubuntu

Něco si tady odložím – zjistil jsem, že pomlčka v Memsource v Ubuntu se dá napsat docela lehce – ALT a spojovník (neboli "pomlčka"). Naopak ALT + 0150 nefunguje.

Ještě k volbám prezidenta

     Dnes začíná druhé kolo prezidentských voleb. Na Britských listech jsem četl trefný článek o tom, jak kandidáti polarizují společnost. Miloše Zemana prý volí "rukodělně pracující člověk", Karla Schwarzenberga pak "bílé límečky".

     V zásadě s tímto dělením souhlasím, musím však upozornit na jednu specialitu. Pochybuji, že nějaká podstatná část "plebs" bude volit KS, který je důležitou částí současné vlády a navíc salónním intelektuálem, tedy tvorem, kterého dělnictvo jen stěží může pochopit či dokonce obdivovat. Na druhou stranu jsem si jist, že velká část intelektuálů, úředníků, učitelů atd. atd. bude volit MZ. Navíc se přidá určitě i část voličstva pana Franze (s jedním z jeho voličů jsem mluvil a pochopil jsem, že o politiku se zajímá asi tolik, jako já o háčkování, a Franze volil prostě proto, že má super kérky) a Fischera (nikoliv již pana Želé, ale pana Slize [Sliza, Slizu?]).

     Volit budu KS, i když se skřípěním zubů, ale obávám se, že to nebude nic platné, a zvítězí "superinteligentní hovado" Zeman (ani nevím, kde jsem toto pojmenování četl nebo slyšel), a to i přes opravdu masivní tlak ze strany většiny novinářů, umělců a inteligence. Jedinou útěchou pro mě je fakt, že prezident sám toho zase tak moc nezmůže.

     Závěrem podotýkám, že nevím, jak je společnost rozdělená, jaké procento tvoří dělnictvo, takže to může pochopitelně dopadnout všelijak. A ještě jedna věc mě napadá - škoda, že KS včera v televizi nezůstal nad věcí a začal se navážet do MZ. Kdyby zůstal u svých jednovětých odpovědí, udělal by lépe, tipuji, že včera ztratil dost nerozhodnutých.

Tak koho?

     Před časem jsem se vyjádřil v tom smyslu, že budu volit Táňu Fischerovou za prezidentku. Hned na úvod opakuji, že je pro mě nejlepším kandidátem, což svého času skvěle vyjádřil Jan Hnízdil.

     Volby jsou za dveřmi a já najednou váhám. Paní Fischerová má podle průzkumů, které sice nesnáším, ale přesto se podle nich občas řídím, jen mizivou šanci dostat se do druhého kola prezidentské volby. A mě se příčí scénář, který je nám právě těmi průzkumy vnucován, totiž že finálovou bitvu svedou mezi sebou Miloš Zeman s Janem Fischerem. A proto zvažuji, že budu volit nikoli pro někoho, ale proti těmto dvěma.

     Pokud se tak stane, což tedy zatím není jisté, koho ze zbývajících kandidátů vybrat? Nabízí se dva muži, kteří, opět dle výše zmíněných průzkumů, mají šanci jednoho z favorizované dvojice předstihnout a postoupit na jeho úkor do druhého kola. Karel Schwarzenberg a Jiří Dienstbier.

     Karla Schwarzenberga jsem měl rád. Představoval pro mě člověka, který má rozhled a moudrost, a zároveň je zřejmé, že politiku skutečně chápe jako službu, nikoliv jako obchod. Jenže udělal jednu zásadní chybu - vstoupil do politiky. A ukázalo se, že není pravda, že "neuhne z cesty". Viz kauza Čunek, nebo shrnutí ze včerejška ze strany Respektu, cituji: "Nesnažil se korigovat brutálně asociální nápady svého ministra sociálních věcí Jaromíra Drábka ani aféry svého zástupce Miroslava Kalouska, který zejména svým tlakem na policii v případě vyšetřování nákupu letadel CASA hluboce znemožnil celou TOP 09 i sám sebe. Schwarzenberg své lidi nedokázal přivolat k pořádku, stejně jako nedokázal ve vládě prosadit své zahraničněpolitické vize. Vše dělal jen tak trochu a nic zcela dostatečně." V prvním případě podle mého názoru nesplnil své slovo (ale možná do toho jen dostatečně nevidím), ve druhém je vidět, že ta cesta vede někudy bokem (což by, pravda, po sebestředném Klausovi byla příjemná změna). Především ale nedbá na plebs tak, jak jsem si představoval, že bude. Páky na to měl a má, ale téměř jich nevyužívá.

     A Jiří Dienstbier? Rozhodně zajímavá figura. Nic extra o něm nevím, do značné míry pro něj hrají mé sympatie k jeho otci. V politice se angažoval hned od začátku, tzn. jako student od roku 1989. Poslední výrazné dění se odehrálo v době, kdy ODS nějakou dobu vládla na komunální úrovni v Praze spolu s ČSSD, s čímž nesouhlasil, a celá situace vyústila rozpadem této koalice a odchodem Petra Hulinského z čela pražské organizace ČSSD. V senátorských volbách jej podpořila má oblíbená, avšak zcela neschopná Strana zelených, kromě ní také KDU-ČSL, ovšem také KSČM. Tady narážíme na drobný problém. Je mu vyčítáno, že si řekl o podporu této nereformované politické strany, která už dlouhých 23 let působí jako zcela nekonstruktivní a často blokující prvek v československé i české politice. Nevím, jestli to byla chyba, uvědomíme-li si fakt, že ČSSD je zdejšími "pravicovými" stranami a řekl bych, že i velkými médii včetně těch veřejnoprávních, prezentována jako taková malá strana komunistická. Dostat u nás nálepku levičák je (hlavně u mladých) skoro smrtelná urážka. Každopádně to dopadlo tak, že komunisté stejně nikoho oficiálně nepodpořili.

     Dienstbier je sice kandidátem sociální demokracie, ale rozhodně nedrží stranickou linii za cenu toho, že by se ušpinil. Což je pro mě přitažlivé, ale určitě to nijak zvlášť nesvědčí jeho pozici ve straně. Klade na žebříčku hodnot vysoko lidská práva a solidaritu, jako jednomu z mála mu věřím jeho slogany o boji s korupcí, je příznivcem občanské společnosti, dokonce ani Temelín by nedostavoval, pro mě samá plus. Oproti Zemanovi by byl luxusním exportním zbožím, předpokládám, že jako prezident by vykonával státní návštěvy např. v Německu, Francii či USA (a ne jen v Maďarsku či v Chile, a navíc s ostudou).

     Mikuláš Ferjenčík nabízí svůj názor, proč JD nevolit. Ale já čím dál tím víc zvažuji, že na rozdíl od něj takticky volit budu. Už jsem zmínil, že velké podpoře uvnitř své strany se Dienstbier netěší, ale to je přece pro prezidenta docela dobře, ne?

     Takže shrnutí: konečné rozhodnutí padne v mém případě až za plentou, ale teď to mám tak 65:35 pro Dienstbiera proti Fischerové. Dočetl-li jsi, milý čtenáři, budu Ti vděčný za názor.

Trénink započal

     Dnes jsem započal s přípravou na první cyklozávod sezóny. Předem bych rád upozornil, že zatím jsem absolvoval jeden cyklozávod, loňský Podkrkonošský maratón. Letos bych se ale chtěl pochlapit.
     Takže onen první závod sezóny je Ratibořický maratón, jede se z Úpice přes Ratibořice, Běluň a taky Mečov a vypadá to na první pohled lehčí než ten, co už jsem jel.
     Chtěl jsem tu přípravu zahájit dřív, ovšem přišly choroby, holt moje jarní klasika. Dnes jsem vyrazil někdy kolem druhé hodiny odpolední a vyrazil na první jízdu po minimálně čtrnácti dnech. Takže plán byl jet spíš rovinu a až budu cítit první únavu, tak obrat domů. Jo jo, ty plány ...
     Takže jsem vyrazil na Sylvárov, následovalo rozcestí mezi Kuksem a Betlémem, kde jsem jel rovně na Kašov a potom do Kuksu. Vyjel jsem nahoru, asi pět minut sledoval marné snažení místních dorostenců o kopanou, překřižoval hlavní tah na Trutnov a dorazil do Vlčkovic.
     To už jsem byl pěkně rozehřátý, takže jsem zvolil asfaltku vedoucí místními poli vzhůru na hřbet okolo Kladrub. Tam jsem pokračoval po cyklostezce 4117 do Velké Bukoviny, neboli zase dolů, a po chvilce zahnul zase nahoru do Malé Bukoviny. Tam jsem za chvíli zjistil, že "tady už jsem dneska byl", takže jsem vždycky, když to takhle dopadlo, uhnul trochu doprava. Což mě nakonec neomylně dovedlo opět tam, kde už jsem byl - na kraj Kladrub. Maje v nohách už asi 30 kilometrů, řekl jsem si, že jedu domů.
     Jenže tam vedla ta pěkná červená turistická po kraji lesa. Tu jsem prostě musel zkusit. Takže chvíli po ní a na Harcově doleva po žluté (hlásilo to asi 10 km do Kocbeří). Takže jsem projel Běluň, na silnici už se definitivně rozhodl pro návrat a přes Kohoutov a luxusní sjezd do Ch. Hradiště (dnes maximální rychlost 61,5 km/h) se vydal bydlet.
     Doma jsem mrknul na computer a byl velmi mile překvapen. Za 2 h 44 min ujeto 46,3 km, průměrná rychlost 16,9 km/h. To by mi na závodě rozhodně stačilo. A když budu optimista a uvědomím si, že mám ještě čtrnáct dní na trénink a tudíž taky určitě zhubnu, tak to vidím tak na 2 h 30 min. To bych si chrochtal.