První dojmy
Potřeboval jsem nový kolo. Požadavky byly následující: hardtail, 29'' kola, předkoplá vidlice s vyšším zdvihem, teleskopická sedlovka. Chtěl jsem něco, na co se dá hodit dětská sedačka, ale zároveň se na tom dá jet enduro. Vybíral jsem z bazarovejch i novejch kol, největší favorit byl Kona Big Honzo, ale pak jsem objevil tohohle Gianta a protože s Reignem, kterýho mám už asi sedm let, jsem navýsost spokojenej, byla to jasná volba.
Oslovil jsem okolní prodejce, Prolog v Trutnově, Fryntu v Jaroměři a Šíra v Bělohradu. Prakticky ihned se mi ozval Dan Šír, který měl skladem loňskou verzi (která je ale úplně jiná), a tak jsme se nakonec domluvili. A domluvili jsme se na velikosti M, to bylo jeho doporučení.
Dneska jsem to trochu projel, jel jsem na Zvičinu. Začal jsem tou zpevněnou cestou, co vede pod Lázněmi pod Zvičinou, abych se rozjel a získal nějaký první dojmy. A taky jsem udělal první fotku. Hotový umění, vole.
Od samýho začátku jsem si říkal, že jsem kokot, protože je to doprdele malý. Měl jsem vzít elko. Sedím na tom a představec mám přímo pod hlavou, připadám si jak stará Blažková. No nic, říkám si, zase tak malý to není, třeba si musím jen zvyknout.
Jelo to celkem v pohodě, ale žádná XC raketa to teda fakt není. Ale je to o dost tvrdší, logicky, než Reign. A to i když jsem upustil bezduše na tlaky asi 1,5 baru vpředu a něco pod 2 vzadu. Vepředu je Minion, vzadu Aggressor, jsou to dvouapůlpalcový balóny, parádní.
První test něčeho jinýho proběhnul v tom nastoupáníčku na červenou, tam je tráva, trochu šutry, a kousek je prudkej. V pohodě, moc příjemný. Převody jsou v cajku, řazení to má Shimano, funguje. Skvělý, jedu nahoru. Po silnici, nuda, ale jede to dobře, stoupá rozhodně líp než Reign.
Ze Zvičiny jsem to vzal po červený, ke studánce, je tam ten kamenitej sjezd. A sakra, nedrží to. Na tom mokrým to klouže, je to asi moc tvrdý. Nedá se nic dělat, 1,5 baru je moc, příště ufouknu. A taky teda nevím, jestli tam nechám ty SPD pedály, už jsem na tom zapomněl jezdit a mám trochu problémy s vycvaknutím v terénu. Sjezd teda sjíždím po kouskách, závěr dokonce pěšky, no vostuda, no. Ale ten sjezd pod tím, taky dost prudkej, už úplně v pohodě. Ale docela pomalu, je tady totiž ještě jedna potíž, brzdy. Ty Tektra jsou asi prostě úplně obyčejný a nijak extra to nebrzdí, asi časem vyměním za něco lepšího.
Sjíždím, už v tempu, k Lázním, a poprvé si uvědomuju, že když je to z kopce a ne moc těžký, tak je to strašně zábavná jízda. Mám pocit, že mám kolo přirostlý k nohám, poskakuju, přejíždím schválně různý muldy a tak, je to zábava. Na konci se rozhoduju, že to otočím doprava nahoru do těžkýho stoupání, který se jede při Podkrkonošáku. Úplně se mi to v tom bahně nedaří, takže si sjedu kousek dolů ke kozám a otočím se na dětským hřišti, abych si najel. A stoupání? Lehce! Na kašpárka a úpně to stačí, je to udělaný akorát na mě :)
Nad altánkem dělám další fotky a pak už domů. Najede to na ten kopec od křížku, tam to pouštím, zase si s tím hraju, z lesa u sjezdovky vylítnu tak, že si procházející turisti nejspíš myslej něco o bimbasech, a valím dom. Kolo do vůně, poslední fotka, vtipný je, jak se zasunutou sedlovkou vypadá jako dirtový. To je mimochodem super komfort, ten vysokej zdvih sedlovky, mám tam 150 mm. Strašně pohodlný.
Shrnutí:
- M-ko není malý, je to hravý, hlavně z kopce lahoda
- díky Danovi za bezduše, příště upustím ještě o kousek, pořád je to tvrdý
- vidlice je tam nikoliv ta Giantí, ale Suntour, jak je to předprodej; trochu jsem z toho byl smutnej, ale ty vole, ta vidle je super!
- brzdy na hovno, musím vyměnit, ale ještě to vydržím, ostatně všechno je lepší než ty, co mám na Reignovi, a taky s tím jezdím
- řazení super, na nejlehčí převod zvládám stojky i já
- sedlovka luxus, příště už jenom s tímhle obřím zdvihem, nic jinýho
