Sobota začala tím, že Romča s Kryštůfkem vyrazili na pláž a pekli dort.
To my jsme si odpočinuli a později vyrazili všichni na bazén. Jenže jsme nějak zapomněli, že tam probíhá každotýdenní akce s atrakcemi. Starší kluci si to užili, i když trochu litovali, že nemůžou zlepšovat osobáky v kraulu na 25 metrů (jsou fakt rychlí), zatímco na Kryštůfka to bylo trochu moc. No ale zvládli jsme to, samozřejmě.
Odpoledne jsme si naplánovali procházku po nábřeží. Parkoviště jsme našli v pohodě, zajel jsem si jen 10 minut, proběhla klasická krizička, ale pak už hurá s kočárkem na procházku. Kdo myslíte, že měl hlad, a koho rozbolela hlava? No to je jedno, prostě se to s jedním puberťákem, jedním prdloušem a jedním batoletem zvládá někdy trochu hůř. Nevadí, prohlédli jsme si to, oželeli sen o posezení u jídla a kávičky a šli hledat něco do ruky. Našel jsem malou restauraci s průměrným hodnocením 4,9 hvězdy, poslal Romču s těžce unaveným Kryštůfkem za roh na hřiště a čekal. Nejdřív s Jájou. Pak s Jonáškem. Pak jsem zašel s Jonym do asi 50 metrů vzdáleného Lidlu na WC a čekal sám Jája. A pak nás servírka ujistila, že příští objednávka je naše. A pak přinesla pivka. A pak další pivka. No a nakonec se omluvila za zpoždění, které jsme ovšem chápali, protože tam měla bandu asi dvanácti mládežníků, a my vítězoslavně zamířili za roh. Kryštůfek se snažil spáchat hrdelní zločin sám na sobě nevhodným použitím klouzačky. Romča neunesla stres, hlad, hejno komárů a lavičky podělané od holubů a bylo jí špatně od žaludku. No nic, normálka. Chytl jsem Kryštůfka, přivázal ho do kočárku, odjeli jsme do většího klidu na lavičky, které byly ještě pokaděnější a mezi toulavá psiska, a dali se do jídla. Ten jediný pálivý kus si neomylně vybral Jája, tak jsme si to vyměnili, všechny děti nakrmili a odjeli zpět na parkoviště. Tam už si stloukal chlápek bez domova úkryt z kartonů a jenom díky němu jsme se dokázali dostat přes špatně fungující vchod. Ani jsme mu nic nedali. No nevadí. Už jen malá klimatizační krize cestou domů, pokus o focení monstrózního hřbitova na Montjuïc (a to jste věděli, že odlesků od okénka se při fotografování můžete zbavit otevřením okénka?) a hají. Slavnostně jsme si slíbili, že zítra je neděle, tedy nebudeme dělat nic.
Žádné komentáře:
Okomentovat